Co říkají mí klienti

3 příběhy, které vydají za celou knížku

„Teď se obejdu bez sladkého“
Jana K., 33 let

Vždycky jsem mohla jíst, co jsem chtěla, a na váze to nebylo znát. To se změnilo po třicítce, najednou na mě všechny ty sladkosti začaly být znát. Ačkoliv mám ráda sport a docela pravidelně se hýbu, kila začala narůstat. Vyzkoušela jsem pár diet, ale neměla jsem na to trpělivost a hlavně nejsem zvyklá hladovět.

Prostě mi bylo jasné, že musím najít nějakého odborníka… A ono to vážně pomohlo. Za 12 týdnů mě paní Mgr. Marika Králíková naučila, jak si poskládat jídelníček, abych neměla hlad a přitom shodila na téměř svoji původní váhu. Objevila jsem některé nové potraviny. Je to zvláštní, ale nikdy bych neřekla, že se úplně klidně obejdu téměř bez sladkostí, bez kterých bych si předtím vůbec nemohla představit život. Navíc konzultace probíhaly v pohodě a dobré náladě.

 „Došlo mi, že jsem jídlem zaháněla stres. A naučila jsem se s tím pracovat.“          Zdena B., 54 let

Konzultace u Mariky Králíkové byly opravdu poučné. Měla jsem toho o výživě hodně načteno, jak už to tak bývá u těch, co se celý život potýkají s nadváhou. Musím přiznat, že přihlásit se do výživové poradny mě přinutil až manžel, který už se na mě a moje trápení s kily nemohl dívat. Ale stálo to za to, konečně vím, co jsem dělala špatně. A že bez pohybu a pravidelnosti v jídle to nepůjde.

Během kurzu jsem si také uvědomila, že když jsem se dostala do stresu, často jsem to jednoduše řešila něčím dobrým k jídlu. Teď když vím, že se mi to stává, snažím se v takových situacích hledat nějaké jiné řešení, jdu třeba vyvenčit psa.

„15 kil je dole, 35 ještě zbývá“
Petr S., 51 let

Bylo mi jasné, že hubeňoura ze mě už nikdo neudělá, ale když moje váha překročila 150 kg, situace se stávala pomalu neúnosnou. Navíc k výživovým poradcům všeho druhu mám spíš nedůvěru. Na výživovou poradkyni Mgr. Mariku Králíkovou jsem ale dostal dobré doporučení, tak jsem to zkusil. Asi to se mnou nebylo jednoduchý, ale výsledky mám.

Mým cílem je 100 kg, ale to je ještě v nedohlednu. Jsem zatím rád za prvních shozených 15 kg. Konečně mám pocit, že vím, co jsem doteď dělal špatně. Naučil jsem se na stará kolena jíst víc zeleniny a zmenšit přílohy, mé oblíbené knedlíky si už nedávám téměř vůbec. Míň se vozím autem a víc chodím. Ale stojí to za to.

CHCETE TAKÉ POMOCT S HUBNUTÍM?
Ozvěte se mi